Zákaz kouření aneb Byl jsem militantním nekuřákem
Kterak musíme dělat věci, které jsou vlastně blbé, neb jsme, žel, sami blbí třikrát tolik.
Lukáš Faltýnek před pár dny ve svém článku vytáhl proti iniciativě za zákaz kouření v restauracích. Argumentuje svobodou jednotlivce provozovat restauraci, kde je kouření povoleno a doplňuje prazvláštními demagogickými výkřiky, jako že kouření není největším problémem dneška, pročež ho není třeba řešit, nebo že kouři z cigaret lze uniknout, ale kouři z továren ne. Jistě, kouř z továren, nucených dodržovat ekologické normy, je jistojistě všude, narozdíl od nelimitovaného kouře od ctěných hub třetiny obyvatelstva. Lidi, kteří bojují za právo na dýchání zdravého vzduchu a zákaz podporují, označuje za militantní nekuřáky.
A právě takový pohled na lidská práva je tím nejhorším - zvrácené pojetí osobní svobody, s kterým se, bohužel, setkávám dnes a denně. Pojetí, které například nedávno razil v MF Dnes mluvčí prezidenta Petr Hájek:
Je určitě regulérní, pokud někomu tabákový kouř vadí, aby stát, převládne-li ve společnosti taková potřeba, zvyšoval komfort občanů například legislativním oddělením kuřáckých a nekuřáckých „společných prostor“ a umožnil nekuřákům izolovat se.
Pojetí, které je bohužel vlastní velké části lidí – totiž, že je samozřejmě správné zakládat nekuřácké místnosti a podniky, aby se, prosím pěkně, nekuřáci oddělili.
Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda ostatních. Tak končí právo jednotlivce kouřit tam, kde začíná právo ostatních na zdraví a na život (účinky pasivního kouření jsou snad dokázány dostatečně). Právo na život je každému zaručeno ústavou ČR, přesněji řečeno Listinou základních práv a svobod. Podle jednoduchého selského rozumu se tedy kuřák kouřící v blízkosti jiné osoby vlastně chová protiústavně. Proto jsou to kuřáci, kdo by měl být oddělen. Ne speciální nekuřácké místnosti, ale kuřácké jsou správným řešením.
Proto je správné zakázat ve veřejných prostorách kouření. Protože nejsme sto pochopit lidské svobody. Protože jsme neschopní si ničit zdraví jen tehdy, kdy to nikomu dalšímu nevadí. Až dospějeme takové morální a inteligenční úrovně, aby tento zdánlivě jednoduchý princip fungoval, pak dozraje čas povolovat oddělené prostory pro kuřáky. Jenže, přiznejme si to, kdybychom dosáhli takové inteligenční úrovně, kdo by proboha dělal takovou pitomost, jako je kouření…
DEbata:
„Proto je správné zakázat ve veřejných prostorách kouření“ – s tím se dá souhlasit. Ale to, že restaurace rozhodně není veřejná prostora, je to s čím mají militantní nekuřáci problém. Já sám nekouřím, ale prohlašovat soukromé prostory za veřejné zavání levotou, proto jsem proti zákazu.
Ještě že aspoň někteří mají rozum.
Jak takový blud může říct mluvčí prezidenta demokratického státu, z toho mě začíná rozum stát.
Podle mě není potřeba žádných zákazů nebo příkazů, kuřák by měl sám uznat, že pokud je ve společnosti, může svým smradem obtěžovat ostatní.
Ať jsou důvody jakkoli ušlechtilé, stále je to jen hon na určitou skupinu lidí. Zatím jen tak na zkoušku, ve vyšším zájmu, aby se zjistilo, zda to projde. Až přijdou na řadu tlouštíci, přestárlí, socky nebo třeba bloggeři, nikdo se neozve.
Ještě jste zapoměl dodat „Ani muže pro Bushe, ať si tam sám nakluše“ že?
„(…) se kuřák kouřící v blízkosti jiné osoby vlastně chová protiústavně.“
Z logického hlediska asi ano. Potom tedy porušuji ústavu i tím, že zaplňuji prostor, který bys jinak mohl zaplňovat ty, tedy omezuji tvou svobodu zaplňovat určité místo.
Podle selského rozumu také záleží na tom, jak se k tomu ta druhá – „pasivní“ – osoba staví. A zda má v takové situaci možnost svou situaci změnit (což je pravda, že mnohdy nemá, ale nemyslím, že by to bylo až tak tragické, jak se to mnohdy popisuje).
Já v přijetí nebo nepřijetí toho zákona nevidím žádný veliký problém. Kdyby bylo hodně zle, tak myslím, že by se některé (většina) „kavárny kde se kouří“ jenom přejmenovaly na „kuřárny kde se pije káva“ a zákazník by tak měl možnost volby. Pár lidí by to potěšilo, dost lidí ze začátku trochu zmátlo a rozladilo, některé lidi by to od sebe společensky trochu vyseparovalo, ale dohromady by se myslím nikdo nezbláznil.
Já ty kuřácké „argumenty“ snad začnu číslovat, protože se, pánové a dámy, neustále opakujete.
Jeden z oblíbených vyslovil Maximus: „stále je to jen hon na určitou skupinu lidí“.
Proboha, klidně si vyhulte mozek z hlavy, nám je to ÚPLNĚ JEDNO. Ale nechceme dýchát váš kouř, pochopte to už konečně! To není hon na nějakou skupinu, to je boj proti bezohlednosti.
Oblíbený omyl. Proti bezohlednosti jako takové ale protestujete jen opatrně, pokud vůbec.
Jaký je rozdíl mezi rovnicí „bezohlednost = kuřák“, „lenost = socka“ nebo „šmelina = žid“?
Maximus: Pokud si ještě jednou přečteš to, co jsem napsal, možná si všimneš, že je to pravý opak toho, co mi podsouváš.
Naprosto chápu zákaz kouření na zastávkách mhd a jiných veřejných místek, kde se kuřáci musí vyskytovat stejně jako nekuřáci; autobus jinde nezastaví.
Ale s názorem, který zde prezentujete, nemohu souhlasit. Je každého volba do jakého podniku půjde.
Křik volající po zákazu kouření v restauracích, hospodách, atd. je od velmi malé skupiny lidí, neboť když by tento názor zastávala většina populace, bylo by tu, naprosto podle systému tržní ekonomiky, množství nekuřáckých lokálů a jen pár kuřáckých stojících těsně před krachem.
Tomáš Šepek: Jenže my nežijeme v dokonalé tržní ekonomice, kterou znáš ze školy. Takhle to prostě nefunguje, majitele nic nenutí, aby zakázali kouření a lidi mu tam budou chodit pořád, protože jsou na to zvyklí. Ale být zvyklý neznamená být spokojený.
[1],[9]:
Samozřejmě, ideálním stavem je zákaz na všech veřejných místech (ulice,…) a povolení napříklád právě v restauracích. Toho ale bohužel těžko dosáhneme, o tom mluvím.
Pořád si ale stojím za tím, že ustupovat má kuřák, když si chce dát cigaretu.
[2]:
Zákazy jsou potřeba právě proto, že většina lidí to bohužel není schopna uznat.
2 Gormie:
Zákaz kouření v hospodě mi nevadí, ale například mi docela vadí kravál, kvůli kterýmu si nemůžu jen tak zajít na panáka a na kus řeči. Proti tomuto projevu bezohlednosti se ale žádný neohrožený kuřákobijec neozve.
Nařídit zákonem hospodskému, že ve své hospodě nesmí dovolit kouření je stejný, jako nařídit hospodskýmu, ať nedovolí vstup židovi. Umožní takový zákon snad zakládat kuřácké hospody? Kde je zmínka o možnosti oddělit se pro kuřáky?
Řešit lidskou bezohlednost specifickým zákazem tohoto druhu, na to by nepřišel ani sám Franz Kafka.
Zakazat se samozrejme musi i zidle, nebot sezeni poskozuje pater. Take doufam, ze nekuraci pojidaji v tech restauracich jen cerstve zeleninove salaty a nenici si zdravi buckem.
Maximus: Přestaň s těmi příklady o židech, jsi úplně vedle. Zatímco rasu někdo změní jen stěží, kuřák má možnost jít do hospody a nekouřit tam. A to nemluvím o tom, že být členem nějakého národa nezpůsobuje ostatním národům zdravotní problémy.
Nařídit zákonem hospodskému, že ve své hospodě nesmí dovolit kouření je stejné, jako mu nařídit, že nesmí prodávat zkažené jídlo. Což už, pokud vím, nařízeno je.
Pizi: Tím, že budeš opakovat nesmysly, nebudou o nic míň nesmyslné. Nebo myslíš, že když budeš sedět na židli, zkřiví se tím páteř všem v místnosti?
Gormie: „Jenže my nežijeme v dokonalé tržní ekonomice, kterou znáš ze školy. Takhle to prostě nefunguje, majitele nic nenutí, aby zakázali kouření a lidi mu tam budou chodit pořád, protože jsou na to zvyklí. Ale být zvyklý neznamená být spokojený.“
Tohle je jasný protimluv. Ano kdyby většina lidí kouřit nechtěla a do kuřáckých podniků nechodila, tak by majitelé byli nuceni s tím něco udělat a přizpůsobit se. Proč tu najednou máme 1000+1 čínskou restouraci, kem se za pár korun chodí najíst mnoho lidí každý den, když ještě před deseti lety platila čínská restaurace za něco velice exotickéh, drahého a výjmečného; rozhodně se tam nechodilo obědvat za stravenku…
Myslím, že přeceňuješ sílu zvyku. Lidé nejsou stroje, aby den co den opakovali jednou naučené věci. I ty krávy jdou žrát, tam kde jim chutná a kde mají k pastvě nejlepší podmínky. Chceš mi tvrdit, že člověk podléhá zvyku více než zvíře?
Militantní nekuřáci jsou hysterickou skupinou jdoucí proti zájmu většiny. Něco jako Jihočeské matky.
Tomáš Šepek: Zkus si vzít opačný příklad: v některých zemích už kouření v restauraci zakázali – a přestali snad kuřáci chodit do hospod? Podle tvojí logiky a tržní ekonomiky by ale měli, ne?
Jinak mi přijdou hysteričtí spíš kuřáci, kteří tvrdí, že na ně někdo pořádá hon.
2 Gormie:
Aha. Takže když jde o nějaké „nepřijatelné“ chování, které lze změnit, dovoleno je všechno, že? Dokud se věřilo, že homosexualita je „léčitelná“, růžový trojúhelníky byly taky v pohodě?
Davová hysterie, iracionální argumentace, ale na kom jiném si zchladit žáhu?
Maximus: Opakuješ pořád totéž, jen s malou obměnou. Mluvíme o chování, které obtěžuje ostatní lidi a způsobuje jim vážné zdravotní probémy. To, pokud vím, homosexualita nedělá.
Gormie: Maximus tu naznačuješ, že jsi fašista, to jen tak pro vysvětlení. Né že bych s ním souhlasil.
Co se týká zákazu v jiných zemích. Nemůže tu platit tržní ekonomika. Lidé se chtějí bavit, socializovat, dobře jíst, pít… Jsou nuceni se přizpůsobit a chodit kouřit ven. Ale pokud máš tržní ekonomiku bez zákazů, každý si může vybrat, kam půjde a také do podniků dle svého výběru chodí.
Sám znám mnoho nekuřáckých míst, která jsou hojně navštěvovaná. Křik po zákazu kouření je nesmysl.
Tomáš Šepek: Já vím, on chce, abych se do toho zamotal a on mě mohl obvinit, že mám něco proti homosexuálům nebo židům. No, jen ať se snaží.
Přesně tak, kuřáci jsou nuceni se přizpůsobit a chodit kouřit ven – stejně jako teď jsou nekuřáci nuceni se přizpůsobit a sedět v tom kouři. Nekuřácké hospody jsou jen iluze nějakého řešení. Existují takové restaurace, ale ještě jsem neviděl nekuřácký bar, nebo třeba pivnici, možná tak kavárnu. A čím menší město, tím míň takových možností.
[17] Gormie: Ale jistě že přestali. V zemích kde bylo zakázáno kouření se snížili tržby hospod celkem výrazně. Pokud si třeba v Itálii zajdeš do hospody která má terasu (venku se kouřit může) zjistíš že: 1/ Vevnitř je prázdno. 2/ Terasa je přeplněná i v počasí kdy by ven žádný normální člověk dobrovolně nevylez. A ti venku nejsou pouze kuřáci.
Je to stejné jako u nás s nekuřáckými restauracemi. Většinou jsou poloprázdné, často krachující a je jich málo. Ty nekrachující jsou většinou tzv. pro děti.
2 Gormie:
Od bezohlednosti k vážným zdravotním problémům, ale na zákaz pouštění televizorů na plný pecky (ale i každého hlasitějšího slova) dojde až příště. Takže argumenty proti bezohlednosti, to byla zřejmě jen taková standardní rétorika.
2 Tomáš Šepek:
Dobrý postřeh. Ušlechtilý záminky i militantní chování historie viděla už nejednou. Kdyby pro Hitlera (nebo Gottwalda, ať nechodíme daleko) byli hlasovali jen jeho spolustraníci…
Cir: Nesouhlasím. K poklesu tržeb to nevede. Třeba v Irsku se tržby nejen nesnížily, ale dokonce za první rok zákazu vzrostly.
Maximus: Teď jsi definitivně přestal jsi být srozumitelný.
Že nedokážeš rozlišit mezi rasismem a touho dýchat čistý vzduch, je jen tvůj problém.
2 Gormie:
Nechtěl bych se dočkat povinnosti být viditelně označen i ve chvíli, kdy nemám v ruce zapálenou cigaretu. Svévolně tak přece ruinuju zdravotní pojišťovnu, jak to, že si tu na to ještě nikdo nevzpomněl?
Moje právo slyšet v hospodě vlastní slovo není na pořadu dne (kuřák má právo maximálně chcípnout), za smrad v každým větším městě můžou nejspíš taky kuřáci.
Bohužel, jsem jedním z těch, co s tímto nesouhlasí a kloním se spíše k názoru L.Faltýnka.
Proč? To už se brzy dozvíte na mém Magazínu.
PS: Věta „Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda ostatních“ je opravdu výplod chorého mozku… svoboda jednotlivce v dobách nedávno minulých končila tam, kde vůle „ostatních“ začínala…
[27]: Právo jedince na svobodu jen do té míry, kdy by vlastní svobou potlačoval svobodu někoho jiného, je základní princip slušné společnosti. Pokud pro vás brát ohledy na ostatní znamená choromyslnost, jen doufám, že jste s takovým názorem osamocen.
Ano, svoboda jednotlivce v dobách nedávno minulých často končila tam, kde začínala vůle některých ostatních. Mezi svobodou a vůlí je ovšem propastný rozdíl.
Bohužel se prosazuje zákaz kouření místo zákaz obtěžování kouřem. A to zní tak nehezky, jako bychom ty chudáky chtěli nějak poškozovat na jejich kuřáckých právech. Takže bych to trochu změnil. Kuřte si kde chcete, ale s igelitovym pytlem na hlavě uvázanym kolem krku, abyste neobtěžovali ostatní.
K těm hospodám. Restaurace je sice soukromé zařízení, ale stále musí dodržovat hygienické normy. A nezakouřený prostor by měl být jejich součástí.
To s tou ustavou je hezke. Akorat problematicke je, ze zaprve nekurak nema nutnost do restaurace chodit, tudiz ohrozeni jeho zdravi je vice nez sporne. Vstup do restaurace je svobodny akt, ktery souvisi s tim, ze vy vite ze se v hospode kouri a ze budete vystaven neblahym ucinkum koure na sve zdravi. Potud vase ustavne zarucene pravo.
Jedinny kdo by mohl takto argumentovat jsou cisnici, protoze hospoda je jejich pracoviste. Ale nikdo jiny.
[31] Jistě, špatně jsem se vyjádřil. Chtěl jsem tím, co se restaurací týče, říct, proč by se měli oddělovat kuřáci, ne nekuřáci.
Ostatně, i sama otázka, nakolik je to proti ústavě venku na ulici, je diskutabilní. A to by snad nikdo nechtěl tvrdit, že mě nikdo nenutí chodit na ulici…
Pojdme taky zakazat auta – obtezuji nas kourem a neblaze pusobi na nase zdravi. Navic se v nich sedi, a to krivi pater! Pojdme vsichni chodit pesky, at se navzajem neobtezujeme vyfukovymi plyny. A zakazme vypousteni nasich vlstnich plynu, at se taky navzajem neobtezujeme :)